V rámci vývoje deskové hry jsme se Multipolis se po
dlouhých koncepčních diskusích rámcově shodli na následujících
cílech:
Žáci by měli v rámci celého projektu (nejen hry):
1. Přemýšlet hlouběji o lidech.
2. Přemýšlet o jinakosti a různorodosti.
3. Uvažovat o konkrétních lidech a jejich vlastnostech a
potřebách, nezařazovat a nehodnotit podle skupin a skupinových
stereotypů.
4. Setkání s jinakostí či různorodostí brát jako výzvu
k dalšímu poznání a ne ji automaticky odmítat (bát se
jí).
Tyto čtyři základní body lze vystihují klíčovou myšlenku
celého projektu, tedy naučit děti přemýšlet o lidech jako
konkrétních jedincích bez zatížení stereotypními
představami (negativními i pozitivními). Tento přístup se
setkává s velice kladným ohlasem předních odborníků na
multikulturní výchovu, které jsme v rámci přípravy projektu
oslovili. Snaha vytvářet si obraz o lidech nikoliv na základě
jejich původu nebo vnějšího zjevu, ale podle jejich reálných
projevů a postojů, totiž odráží moderní trendy ve způsobu výuky
multikulturní výchovy.
Na těchto základních cílech projektu se již rozhodně nic měnit
nebude. V letních měsících ovšem došlo k zajímavému posunu ve
vývojy herního mechanismu připravované deskové hry.
Aktuality z vývoje herního mechanismu
Vývojový tým se rozhodl pro koncept hry založené zejména na
evokaci prožívání různých interaktivních situací, během nichž hráči
poznávají své průvodce - 4 různé předdefinované postavy, o
kterých ovšem hráči na samotném začátku hry nic nevědí. Je to právě
"prožívání" situací, které hráčům přináší nové informace o
postavách.
Konkrétně hra vypadá následovně: Hráči se pomocí kostky pohybují
po herním plánu a podle políčka, na kterém ukončí svůj tah, si
vezmou příslušnou kartu situace. Text na kartě ovšem nikdy nečte
hráč, který je zrovna na tahu, ale jeho soused. Ten přečte uvození
události - co se vlastně stalo a možnosti jak se v této
situaci zachovat. Hráč, který je právě na tahu si jednu
z těchto možností vybere a soused mu pak podle této volby
přečte, co tato volba způsobila - jak se díky této volbě situace
dále vyvinula. Hráč tak například řeší situace, koho ze čtveřice
požádat o pomoc, o čem si s postavami povídat, koho se na něco
zeptat, atd. V těchto situacích budou hráči postaveni nejen
před praktická, ale i morální rozhodnutí např. zda oznámit učiteli
podvod, zda intervenovat do nevhodných fotek kamarádem zveřejněných
na facebooku, apod. Díky interakci s postavami se o nich hráči
dovídají nové a nové věci, což jim dává možnost měnit svůj názor
(pravděpodobně stereotypní), který si o postavách učinili na
začátku hry, kdy znali pouze jejich podobu a jméno.
Situace ve hře jsou velmi autentické a reálné. Provedli jsme
totiž několik hloubkových rozhovorů a dotazníkových šetření
s žáky a studenty ve věku od 13 do 17 let, díky čemuž jsme
získali velké množství dat, na jejichž základě tyto situace
připravujeme. Rovněž postavy, které ve hře vystupují a které hráči
poznávají, jsou vytvořeny podle skutečných lidí. Snahu o
realističnost podporuje i herní plán, který je navržen tak, aby
evokoval jeden den běžného žáka. Hráč se tak de facto pohybuje
"dopoledne" po políčkách, která jsou spojená s prostředím
školy; "odpoledne" na hřišti, jídelně, atd.; a nakonec "večer"
cestou domů na ulici a v parku.
Pravděpodobně nejvyšší přidanou hodnotou této koncepce je
skutečnost, že tímto způsobem můžeme žákům přiblížit velké množství
témat a to různými způsoby. Hra totiž nebude obsahovat pouze jednu
sadu situací a s ní spojenou čtveřici postav. Těchto sad bude
hned několik a každá bude zaměřena na různý aspekt multikulturního
soužití. Nabízí se tak celá škála variací složení čtveřic postav,
kdy může být každá z postav z jiné etnické menšiny,
všechny čtyři postavy příslušníky jedné menšiny, všechny postavy
z majoritní společnosti, jedna postava příslušník menšiny a
ostatní z majoritní společnosti, různé stáří postav, různé
genderové zastoupení, atd. Větší množství sad umožňuje rovněž
odstupňovat jejich vhodnost pro různé věkové kategorie, kdy starším
žákům mohou být určeny sady se složitějšími událostmi a
negativnějšími jevy. Tento přístup také umožnění různou míru i
způsob přítomnosti multikulturního tématu ve hře. Počítáme dokonce
s jednou sadou zaměřenou výhradně na rizikové chování jako
šikana, domácí násilí, atd.
Během podzimu budou probíhat první pretestace ve třídách, na
jejichž základě provedeme poslední úpravy hry. Rovněž bude
v tomto termínu dokončena metodická příručka. Co je ovšem
možné již dnes? Registrace do projektu, který je pro školy zcela
zdarma zde.
Pokud ke koncepci hry i celého projektu napadají nějaké zajímavé
podněty, tak neváhejte a napište nám na multipolis@scio.cz.